KAREL GOTT
8.6.2001, Příloha Lidových novin Pátek
Bojím se o tento svět
Výtah větší části (1/2 článku)
„
Zlatý slavík přemítá o krizi moderní společnosti a předpovídá brzký příchod nové totality. Odhaluje, že státům nevládnou politici, ale někdo úplně jiný.
Když už se Karel Gott rozhodne vyjádřit veřejně jiným způsobem než písní,
stojí to rozhodně za to. Hovořit s ním o historii 20. století, globalizaci nebo
třeba o Václavu Havlovi je silný zážitek. Matador české pop-music na chvíli
odloží svůj charakteristický úsměv a vypráví například o tom, že všichni jsme
jen pouhými figurkami, kterými manipulují tajemné skupiny mocných finančníků a
okultistů. Muž, jenž za své poslání považuje "přivádět publikum do
meditativní polohy, v níž se přenese do fiktivního světa příjemných
pocitů", varuje, že se řítíme vstříc nové orwellovské totalitě.
(1)
* Nelákalo vás někdy opustit dráhu zpěváka a přejít do politiky ?
O pravdu nelákalo. Neumím si představit, že bych mohl nalézt většího uplatnění,
naplnění a radosti v jiné profesi, než v té, které se posledních čtyřicet let
věnuji. Navíc pro politickou kariéru je potřeba úplně jiný druh talentu. V
případě neúspěchu by návrat do showbyznysu s tím, že jsem si to rozmyslel a budu
zase zpívat, byl směšný.
(2)
* Čeho se podle vás nedostává dnešním politikům ?
Některým se nedostává talentu a mnohým voličů, a zejména takových, jaké by si
představovali. Ideální volič je člověk důvěřující a zcela ovladatelný.
Většina voličů je však neukázněných a zlobivých a ti nikdy nebudou souhlasit s
tím, že předají politikům bezmeznou důvěru, hraničící až s vazalskou
oddaností, a na celé čtyři roky oslepnou a ohluchnou a budou dělat jen zdvořilé
"kyvy".
(3)
* Chodíte k volbám ?
Jdu, protože volit se má, a naštěstí znám politiky, kteří jsou konkrétní a ne
tajnosnubní a dokáží mě přesvědčit, aniž bych na to potřeboval čtyři roky.
(4)
* Dokáží se voliči poučit ze svých omylů ?
Jsem přesvědčený, že zvlášť v posledních stoletích nejde o žádné
omyly, naopak politika se odvíjí podle přesných scénářů, nic se neděje náhodou,
i to nejhorší jako války. Vždy je o vítězích rozhodnuto dávno předtím. Stejné
banky podporo valy toho, kdo je rozpoutal, a vyjednávaly s tím, kdo byl napaden.
Domlouvaly se, čím budou platit, až jim budou posílat zbraně.
(5)
* Mohl byste to nějak upřesnit ?
(6)
* Není to poněkud vykonstruované ? To by znamenalo, že jedinec, dokonce ani skupina
nemá šanci cokoliv ovlivnit...
Dal bych několik příkladů z historie. Pět synů jednoho slavného frankfurtského
bankéře si rozdělilo sféry vlivu - jeden zůstal v domě svého otce, druhý odešel
do Londýna, třetí do Paříže, další do Vídně a poslední do Neapole a financovali
všechny znepřátelené strany v napoleonských válkách. Posílali si zprávy o situaci
na bitevním poli po poštovních holubech, protože ti byli rychlejší než kurýři. A
tak jen vyvolení byli správně informovaní, že u Waterloo byl Napoleon definitivně
poražen. Jen oni mohli dělat výhodné finanční operace a ostatní utřeli nos. Anebo
takové vítězství proletariátu, který vedla ruská inteligence, placená
nejvyššími západními finančními a průmyslovými kruhy. Zakladatel Rudé armády
Lev Trockij a jeho soudruzi byli vycvičeni na území Standard Oil v New Jersey a
vysláni prezidentem newyorské banky Jacobem Schiffem do Petrohradu s podporou pro
revoluci ve výši dvaceti milionů dolarů ve zlatě. Němečtí průmysloví magnáti a
poradci císaře zase vybavili Lenina a jeho apoštoly z Curychu, aby pak Rusko muselo
podepsat brestlitevský mír a oni mohli opustit východní frontu, kde měli zbytečné
ztráty. Lenin byl vynikající spoluhráč a německý agent, Trockij zase špatný herec
z Brooklynu, ale výborný řečník. Tihle hoši uměli všechno velmi dobře vyložit
lidem a v jakékoliv době. Ovšem když se bolševismus nebo jiné "revoluce"
rozmontují, najednou spatříte lidi, kteří vypadají stejně jako Trockij a zjistíte,
že jste zase za blbce.
(7)
* Zažil jste vy sám někdy nečekané překvapení takového druhu ?
Když jsem poprvé odjel na Západ, zmínil jsem se o našich poměrech a byl jsem
kritizován, že to špatně vidím. Všichni byli levicoví, měli Che Guevaru a mleli,
že je třeba myslet na většinu. Těšil jsem se do svobodného světa, že se konečně
na dechnu, a místo toho jsem koukal jako blázen, kde to jsem. Chápal jsem tyto po stoje
v Americe v souvislosti s válkou ve Vietnamu, vždyť tam posílali umírat své kluky.
Logicky proti každé akci, která se vede, vzniká protireakce. Nemohl jsem ale s nimi
diskutovat, byli strašně radikální, nesmiřitelní až zlí, ale poučil jsem se z
toho.
(8)
* V jakém smyslu byli radikální a zlí ?
O ni neměli tu zkušenost a tím, že já měl příležitost poznat oba systémy, mohl
jsem si věci dávat do souvislostí. Nabyl jsem přesvědčení, že komunistický
systém ve východní Evropě vlastně Západu vyhovuje. A my jsme byli takové pokusné
terárium. Zamezilo se velké imigraci z Východu, který si sám a ochotně tu zeď
postavil.
(9)
* Je podle vás velmocensky rozdělen i současný svět ?
Bipolarita Západ - Východ už skončila, druhá strana byla totiž rozebraná. Vznikla
stejně jako výsledek uspořádání světa po druhé světové válce, za to my
nemůžeme, byli jsme diplomatickými manipulacemi odsouzeni stát se sovětským
satelitem. Západ s Východem si ale nikdy neublíží, to už mně bylo jasné dávno.
Tady bezvadně fungoval efekt rovnováhy a vzájemného zastrašování, to byla
perfektní vojenská strategie - obě strany si vzájemně hlásily a kontrolovaly i
schvalovaly každý vojenský krok, jako ten u nás v roce 1968. Studená válka tedy
skončila, ale narůstá ekonomická nerovnováha mezi křesťanským a islámským
světem.
(10)
* Řekl jste, že na vývoj společnosti mají zásadní vliv jakési svaté řády,
lóže a mysticko - okultní organizace. Co si myslíte o vlivu křesťanských církví a
dalších světových náboženství ?
Církve, i když se naoko zdají oslabené, a jsou jakoby cítit naftalínem, mají stále
obrovský mocenský a politický potenciál. Být viděn je možná důležitější než
vidět. Proto mnohé dalajlámovy cesty od střechy světa až po díry světa, proto ty
nekonečné světové mise papežovy, při kterých obdivuhodně, svou a snad i boží
vůlí překonává slabost danou věkem.
(11)
* Čím se Jan Pavel II. liší od svých předchůdců ?
Jeho zásluhy jsou nezměrné. Rozbití různých církevních tabu, omluva pravoslavné
církvi, v Izraeli za holocaust, za Jana Husa, čarodějnické procesy, za Bartolomějskou
noc... Omluva bylo donedávna slovo, které římskokatolickému slovníku téměř
chybělo.
(12)
* Udrží si katolická církev svůj vliv i v novém století ?
Jedenadvacáté století má prý být proti minulému duchovnější a zde církve
nemohou chybět a vliv mít budou. Tato církev je bohatší než všechny politické
strany dohromady, ovládá vladařské finesy cvičené po staletí a území, na kterém
má vliv, je obrovské. Dnešní lidé, zahlcení stále přibývající technikou, pro
žívají stresy a neurózy a budou hledat otázky na své odpovědi. Kde jinde než u
Boha. Ať už si ho přivlastňuje kdokoliv a ať vypadá jakkoliv. Kromě známých vír
se lidé vrací ke starým náboženstvím a vznikají nové kulty i sekty.
Nejpřirozenější je hledat Boha v sobě, ale to jsem neřekl já, ale Ramtha. Chcete-li
vědět, jak vypadá Bůh, jděte a podívejte se do zrcadla a budete mu hledět rovnou do
tváře. Právě v tomto techno údobí jsou církve připraveny rozevřít svou
léčebnou náruč komukoliv, a hlavně třetímu světu, který zatím sice vypadá, že
ví, že nic neví, ale to nebude trvat dlouho.
(13)
* Nejčastější slovo, které padá při diskusích o stavu a vývoji dnešního
světa, je globalizace. Co si o tomto jevu myslíte vy ?
Tady asi nebudu poslem dobrých zpráv - jak mě přátelé kdysi charakterizovali.
(14)
* To zní poněkud jako orwellovská utopie ...
Ani ne. Bojím se toho, že se nakonec naplní všechny orwellovské vize, které
při svém vzniku vypadaly tak neskutečné. Napadlo mě, že možná přijde doba, třeba
se jí ještě dožiji, kdy budeme nostalgicky vzpomínat na minulé totality. V každém
případě, když už se tehdy nedalo dělat vůbec nic, tak si aspoň lidé mohli pro
sebe nechat své myšlenky a názory.
(15)
* Vraťme se ještě k české politice. Co soudíte o Václavu Havlovi ? V čem
například vidíte důvod jeho stále vysoké popularity v zahraničí ?
Václav Havel jako každá mimořádná a vyčnívající osobnost je rozporuplný, ale
vždycky svůj. Dost často se zdá, že s milou poťouchlostí rozpoutává neviditelné
akce, které jako by pocházely z jeho absurdních her. Někteří jeho političtí
kolegové z jiných břehů se překvapivě často nechávají ukolébat jeho úsměvným
výrazem jednoduchého muže, ale on v pravý čas popíše tabuli politické scény
zbrusu novou a nečekanou diferenciální rovnicí, která sebejisté odpůrce dostane do
kolen. Předvedl to v poslední době několikrát. Když se zeptáte v zámoří, co
vědí o naší zemi, není toho většinou mnoho. Znají však jména Havel, Jágr,
Hašek, Lendl, někdy Masaryk. Mimochodem myslím, že Havel se mu v některých rysech
chce podobat. Kolem Havla byl vytvořen mesianistický mýtus, ale když se v
Americe zeptám jeho obdivovatelů, co od něj četli, většina odpoví, že vlastně
nic, ale že slyšeli, že to je odvážný, emocionální a inteligentní člověk.
Přitom Havel pro svou až kultovní popularitu moc v zahraničí nedělá. Ale
jeho čestné doktoráty, finanční dary od nadací nenápadně zakořeňují ve
světovém povědomí jeho pověst. Nenápadně vypadající, ale výsledky jsou tady.
Poznámka zpracovatele na internet Ivo A. Bendy:
Takto se projevuje právě jedno z ovládání mysli lidí ještírky, negativními mimozemšťany. Proč asi ? jedná se o umělé ovládání milionů lidí, vstřiků přímo jejich pseudomyslí za účelem, aby poslouchaly vybrané osoby – hlavní figurky na své šachovnici. Je to šeredná hra, a výsledek pak ti, co jej nyní neprohlédli, pociťují nyní - a ještě více později – na vlastní kůži velmi bolestně !
Ptám se vás,
copak pan Havel (a další politici) informoval lidi, co se na ně chystá – ovládání mysli mikročipy ? ? ? Kamufluje činnost proti tomu ? Jakto že mlčí ? ? ?Skutečným řešením záchrany lidí je
navázání spolupráce s Vesmírnými lidmi Sil světla (www.universe-people.cz), ke které je již více než rok vybízen.(16)
* Před několika lety jste v rozhovoru pro rakouský týdeník prohlásil, že Havel
to měl za minulého režimu lehčí než vy. Jak jste to myslel ?
Rád bych v tom udělal jasno. Co jsem tehdy onomu rakouskému novináři řekl ? Zeptal
se mě, proč jsem nevyužil své pozice populárního zpěváka a nebojoval proti
systému. Odpověděl jsem, že je něco jiného, když člověk doma píše a
výsledek své práce předá do zahraničí, a to, když někdo ke své práci potřebuje
koncertní pódium. Pokud bude mít zákaz na něj vstoupit, tak končí jeho
pozice, popularita, a tím i vliv jeho názorů. Z toho dotyčný novinář usoudil, že
to měl Václav Havel lehčí. Šlo o exemplární případ překroucení mé
odpovědi. Ne ale náhodou, protože v té době se v některých médiích velmi
cíleně útočilo na mou osobu. V té době jedno sugerování do vědomí lidí
vystřídalo druhé - určovalo se koho odmítat, kritizovat, a kdo je nedotknutelný.
Mnozí si pak dávali pozor, aby si se mnou nezadali, a vyčkávali. Naštěstí pro mě rozhodlo
publikum, kterému nikdo nemohl zabránit přijít na koncert nebo poslat svůj
hlas do ankety. Mezi mými nepřáteli se objevili staronoví známí. Připadali
mně, jako by byli vyklonovaní, podobali se sobě jako vejce vejci. Dřív ale
neměli dost odvahy a všimněte si, že v nové době neútočili na ty, kteří minulý
režim vytvářeli. To aby nenarazili na ty nedotknutelné.
(17)
* Domníváte se tedy, že je u nás ohrožena svoboda slova ?
Svoboda slova ohrožena není, ale věta už může být někomu nepohodlná. Slovo jako
takové ještě nedává smysl, ale věta to už je myšlenka, a to je něco jiného.
(18)
* Vy můžete porovnávat českou a německou společnost. Jezdíte tam už desítky
let ...
Pro mě je to druhý domov, tři a třicet let tam natáčím desky a mám za sebou
pětadvacet turné a nespočet vystoupení. Díky tomu tam mám vynikající kolegy, mnoho
přátel a neuvěřitelně věrné publikum všech generací. Partneři v mé profesi jsou
spolehliví a přesní, ostatně Němci, jak známo, jsou skvělí organizátoři. A tak
mi nedá, abych se nad tímto národem nezamyslel.
(19)
* K čemu jste při svém zamyšlení došel ?
Mnohokrát jsem přemýšlel nad tím, jak u tak kulturního národa mohlo dojít ke
tragédii Třetí říše a následnému rozpoutání druhé světové války, za které
Němci platí dodnes. Mladší generace se občas ptají, proč mají nést tíhu této
viny. Je třeba si uvědomit, že historické hodnocení se nám po válce dostává jen
od vítězů. A tím víc mě to nutí hledat si jiný úhel pohledu. A shledávám, že
do této hry bylo zataženo viníků více.
(20)
* Koho teď máte na mysli ?
Hned prvním tahem vítězů po první světové válce byla Versaillská smlouva, kdy
bylo Německo donuceno platit obrovské reparace vítězům - konkrétně 123 miliard
zlatých marek a 26 procent z hodnoty německého vývozu ročně. Tím pádem se Německo
dostalo do chronické inflace a krize.
(21)
* To jsou ale dost známá historická fakta ...
Jistě, ale další kontexty tak známé nejsou. Krize a inflace samozřejmě vedly k
pozdržování německých plateb. A tak byla světovými bankéři založena ve
Švýcarsku mezinárodní banka pro platební vyrovnávání. A jejím prostřednictvím
se mohly pohledávky jedné země převádět z konta druhé země. Tento plán, zvaný
Dawes, tento systém půjček pro Německo, přinášel vysoké zisky. Dnes už jsou
přístupné dokumenty o tom, že americké banky a průmysl se podílely na vzestupu
Hitlera. Guvernér Reichs Bank a zároveň ministr financí Schacht byl geniální
ekonomický stratég, který zjistil, že z pozice slabého Německa neuspěje, a že
tudíž musí vybudovat zbrojní průmysl z úvěrových obchodů. Po projednání
partnerství s Britskou národní bankou sloučil ekonomický establishment. Ze všech
dluhů se nakonec Německo ocitlo v krizi a toho využila NSDAP. S tím už Schacht neměl
nic společného. U norimberského procesu byl jedním ze tří osvobozených, protože
takového člověka - jako řadu jiných - Spojenci potřebovali.
(22)
* Když už jsme u historie našich západních sousedů - Co si myslíte o
poválečném odsunu Němců z Československa ?
O tom bylo rozhodnuto jinde, ale stínem na našich vztazích zůstává to, jakým
způsobem byl prováděn. Vina na rozbitých vztazích však nikdy není jednostranná.
Odsun německé šedé zóny z pohraničí neprobíhal o nic jemněji než vyhnání
Čechů před válkou. Když už se zdá, že je většina lidí na obou stranách schopna
odpustit, včas se objeví nějaký vytloukač politického kapitálu.
(23)
* Věříte v odpuštění a ničím nezatížené vztahy mezi Čechy a Němci ?
K odpuštění musí dojít a snad to udělá další generace. V minulosti to tak bylo,
vždyť v Praze se odnepaměti střetávaly tři kultury - česká, německá a
židovská. Většinu času spolu dobře vycházely, prolínaly se, a dokonce si pár
desítek let i velmi dobře žily. Prolínání jednotlivých kultur má v určitém
kontextu i komický přídech, když se například hovoří o uměleckých pokladech
našich vlastenců, tak si vychutnávám takové lahůdky, že libreta našich národních
oper - Braniboři v Čechách a Dalibor - napsal přítel Bedřicha Smetany Josef Wenzig
německy a teprve po složení hudby byla přeložena do češtiny. Smetana v psané
češtině nebyl zrovna doma. Nejinak tomu bylo v českých vlasteneckých salonech,
později v kavárně Arco, kde sedávali svorně čeští a němečtí židovští
literáti, bratři Čapkové, Max Brod, Franz Kafka, Franz Werfel, čeština tu bez
jakéhokoliv nepřátelství střídala němčinu. Bohužel pod soužitím národnostních
skupin, i když bylo dobré a trvalo tak dlouho, latentně dřímaly mocenské spory,
takže se stalo, co se stalo.
(24)
* Jak si vlastně vysvětlujete svoji velkou popularitu v Německu ?
Byl jsem asi ve správný čas na správném místě a se správnou písní. První album
jsem v Německu vydal v roce 1968 a hned jsem za něj obdržel zlatou desku za 300 000
prodaných nosičů. A to celé se pak sedmdesátkrát opakovalo. Čas byl ovšem jiný,
písně jiné, jen místo zůstalo. Jeden německý novinář se kdysi nad mou popularitou
zamýšlel. Je to jednoduché a přesné. Přijel jsem z komunistického světa - bez
ohledu na to, že jsme byli sousedé, stál mezi námi ostnatý drát a zeď. Moc jsme se
nesetkávali. Najednou k nim do doby studentských revolt, mezi hořící auta a rozbité
výklady, přijel mladík z obávaného komunistického světa, který vypadal úplně
jinak než jejich tvrdě protestující mládež. Nebyli to zrovna čistě vymydlení
chlapci, zatímco
Poznámka zpracovatele na internet (Ivo A. Benda):
Čtenáři, dobře se podívej a srovnávej,
KDO DNES přichází s písněmi či informacemi vůbec o LÁSCE A PŘEKRÁSNÉM SVĚTĚ ? ? ?(25)
* S jakým nejvýznamnějším Němcem jste se jako hvězda tamní pop - music setkal ?
Počínaje rokem 1968 jsem se setkal se všemi spolkovými kancléři, několika
prezidenty a téměř se všemi významnými umělci. Nedávno jsem obdržel Eurocenu ve
Vídni a mezi oceněnými umělci byla taková jména jako herec Mario Adorf a největší
žijící malíř vídeňské surrealistické školy Ernst Fuchs.“
Jana Machalická, redaktorka LN.
(zbytek článku vynechán) . . . . .
Jen málokdo má z České republiky tolik hodnotných kontaktů ve světě ( má přehled), a málokdo zpíval tolik písní o lásce. Nehovořím o obrovském hudebním vzdělání i o tom, že sám Karel Gott hovoří o inspiraci z nitra (komunikace s bytostmi světla).